Příprava bezpečnostních listů (SDS) – Část 3

Prvních 8 oddílů bezpečnostního listu podrobně

MSDS-Europe – Databáze znalostí o bezpečnostních listech – Příprava bezpečnostních listů (SDS) – Část 3: Prvních 8 oddílů bezpečnostního listu podrobně

V předchozích částech jsme si vysvětlili proč je bezpečnostní list potřebný a jak postupovat při jeho sestavování.

Nyní se zaměříme na samotný dokument: jaké informace bezpečnostní list obsahuje? Jak bylo uvedeno, SDS má standardní strukturu složenou ze 16 hlavních oddílů. Tyto oddíly zajišťují, že všechny podstatné údaje jsou uvedeny v jednotném formátu.

V této části projdeme oddíly 1–8, které pokrývají nejdůležitější informace od identifikace látky/směsi po opatření na ochranu na pracovišti.

Oddíl 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku

Oddíl 1 bezpečnostního listu obsahuje identifikační údaje o výrobku. Zde musí být uveden přesný název látky nebo směsi, příslušná identifikační čísla (např. číslo CAS, číslo ES) a u směsí jedinečný identifikátor složení (kód UFI, pokud je k dispozici). Dále zde naleznete název, adresu a kontaktní údaje výrobce nebo dodavatele a telefonní číslo pro naléhavé situace (např. toxikologická linka nebo národní pohotovostní číslo).

Dále lze uvést zamýšlené použití výrobku nebo doporučená a nedoporučená použití.

Tento oddíl zajišťuje, že kdokoli, kdo čte SDS, může výrobek okamžitě identifikovat a ví, na koho se obrátit v naléhavých případech.

Oddíl 2: Identifikace nebezpečnosti

Oddíl 2 uvádí klasifikaci nebezpečnosti výrobku podle nařízení CLP a příslušné prvky označení. Zde naleznete výstražné symboly nebezpečnosti, signální slovo (např. „Nebezpečí“ nebo „Varování“), H-věty (např. H225 – Vysoce hořlavá kapalina a páry) a P-věty (bezpečnostní pokyny).

Pokud směs není klasifikována jako nebezpečná, musí to být uvedeno v tomto oddílu. Pokud existují jiná rizika (např. ekologické riziko mimo kategorie CLP nebo fyzikální vlastnosti), i ta by měla být uvedena zde.

Tento oddíl poskytuje stručný přehled nebezpečných vlastností výrobku.

Oddíl 3: Složení/informace o složkách

Oddíl 3 podrobně popisuje složení výrobku.

U čisté látky: Uveďte chemický název látky, případné synonyma, identifikační čísla a důležité informace o čistotě nebo aditivech.

U směsi: Uveďte nebezpečné složky: název a identifikátor každé složky (číslo CAS, číslo ES), která přispívá k nebezpečnosti směsi. Uveďte také procentuální obsah (nebo rozmezí koncentrace) těchto složek a jejich klasifikaci (jaké nebezpečné vlastnosti mají samostatně). Například: Ethanol (CAS 64-17-5), 10–20 %, klasifikace: Hořlavá kapalina kategorie 2, H225. Pokud je přesná koncentrace obchodním tajemstvím, lze uvést rozmezí nebo obecný popis (ale přitom stále zachovat informace důležité pro hodnocení nebezpečnosti).

Tento oddíl pomáhá uživateli pochopit, jaké nebezpečné látky jsou ve výrobku obsaženy.

Oddíl 4: Pokyny pro první pomoc

Oddíl 4 popisuje jak postupovat při nehodě nebo nadměrném expozici výrobkem. Pododdíly pokrývají jednotlivé způsoby expozice – uvádí pokyny první pomoci při vdechnutí, kontaktu s kůží, zasažení očí a požití.

Například: „Vdechnutí: Přemístěte postiženou osobu na čerstvý vzduch, zajistěte klid a v případě potřeby vyhledejte lékaře.“ nebo „Požití: Nevyvolávejte zvracení, okamžitě zavolejte lékaře a ukažte mu informace uvedené v oddílu 1 bezpečnostního listu.“

Tento oddíl by měl rovněž uvádět nejdůležitější příznaky a účinky, a zda je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Tato část je kritická při mimořádných událostech, neboť poskytuje okamžité pokyny pro správný zásah.

Oddíl 5: Opatření pro hašení požáru

Oddíl 5 uvádí informace o způsobu hašení požáru, pokud daná látka nebo směs hoří, nebo pokud její přítomnost ovlivňuje zásah. Specifikuje vhodná hasiva (např. vodní mlha, prášek, oxid uhličitý, pěna), a v případě potřeby i hasiva nevhodná (např. nepoužívat přímý proud vody u některých chemických požárů).

Popisuje také nebezpečné produkty hoření (např. toxické plyny jako oxid uhelnatý, chlor, atd.) a poskytuje pokyny pro hasiče: zda je nutné speciální ochranné vybavení nebo dýchací přístroje, a zda hrozí riziko výbuchu.

Cílem tohoto oddílu je zajistit, aby při požáru všichni věděli, jak jednat bezpečně a efektivně.

Oddíl 6: Opatření v případě náhodného úniku

Tento oddíl (č. 6) popisuje, co dělat v případě, že dojde k náhodnému úniku látky nebo směsi do životního prostředí, např. při rozlití nebo úniku.

Zahrnuje osobní ochranná opatření (např. přiblížení k rozlité látce pouze s vhodným OOPP; odstranění zdrojů vznícení z okolí), opatření na ochranu životního prostředí (např. zabránit vniknutí látky do kanalizace; informovat úřady při větším úniku) a metody omezení a odstranění úniku.

Patří sem pokyny, jak absorbovat nebo sebrat rozlitý materiál (např. pomocí inertního absorpčního materiálu jako je písek nebo vermikulit), a jaký postup použít pro odstranění zbytků.

Oddíl 7: Zacházení a skladování

Oddíl 7 shrnuje pravidla pro bezpečné zacházení a skladování. Obsahuje upozornění, např.: „Při používání nekuřte, chraňte před jiskrami a otevřeným ohněm“ nebo „Používejte pouze v dobře větraných prostorách, nevdechujte páry“.

Obsahuje také zásady hygieny práce (např. nejíst, nepít a nekouřit na pracovišti; po použití si umýt ruce; zajistit dostatečné místní odsávání).

Pro skladování popisuje podmínky a požadavky: např. „Skladujte na suchém, chladném a dobře větraném místě. Chraňte před teplem a přímým slunečním zářením. Nekompatibilní materiály: silná oxidační činidla“ apod. Lze také uvést požadavky na obal (např. „skladujte v těsně uzavřené nádobě“).

Úlohou tohoto oddílu je předcházet nehodám tím, že poskytuje praktické pokyny pro každodenní bezpečné používání a skladování.

Oddíl 8: Omezování expozice/osobní ochranné prostředky

Oddíl 8 vysvětluje, jak zajistit, aby nebezpečná látka nepřekročila škodlivou úroveň expozice pracovníků.

Má dvě hlavní části: technická opatření a osobní ochranné prostředky (OOPP).

Měly by být uvedeny limity expozice (např. dlouhodobé a krátkodobé limity podle národních nebo evropských předpisů). Pokud tyto limity existují, zaměstnavatel musí zajistit, že nebudou překročeny – doporučená technická opatření mohou zahrnovat vhodné větrání, místní odsávání nebo uzavřené procesy.

V části o osobní ochraně jsou uvedeny požadované ochranné pomůcky: např. ochranné rukavice (včetně specifikace materiálu, např. nitril), ochranné brýle nebo štít, ochranný oděv, a případně dýchací ochrana (s odpovídajícím filtrem).

Může být uvedeno i kritérium výběru OOPP (např. doba průniku rukavic, tloušťka materiálu). Měla by být zmíněna také opatření k ochraně životního prostředí (např. filtrace emisí). Tento oddíl poskytuje konkrétní rady pro ochranu uživatelů a minimalizaci expozice.

(V příští části této série budeme pokračovat ve vysvětlení struktury SDS a probereme zbývajících 8 oddílů (9–16), které obsahují další důležité informace o vlastnostech výrobku, jeho účincích a dalších relevantních údajích.)

Další části: