Postupné ukončení používání hasicích pěn obsahujících PFAS: termíny, přechod a nakládání s odpady

MSDS-Europe – Kompas pro chemickou bezpečnost – Postupné vyřazení hasební pěny obsahující PFAS

Na podzim 2025 přijala EU omezení používání per- a polyfluoralkylových látek (PFAS) v hasební pěně a přechodná období mohou v závislosti na použití trvat 1 až 10 let.

Pro firmy jsou nejdůležitější úkoly rychlá inventarizace, výběr alternativy bez fluoru a následně odborné čištění systémů tak, aby oplachová voda a dříve používaná hasební pěna neunikly do životního prostředí.

 

Co jsou PFAS a proč se staly kritickým tématem u hasební pěny?

PFAS (per- a polyfluoralkylové látky) představují rozsáhlou skupinu syntetických sloučenin, které jsou obzvlášť stabilní.

Podle mezinárodních souhrnů politik jsou PFAS v centru pozornosti regulátorů zejména kvůli vysoké perzistenci a potenciálu hromadění v organismu.

V hasební pěně se rozšířily proto, že jejich filmotvorná vlastnost pomáhá oddělit kyslík od ohně a jejich tepelná odolnost je rovněž výhodná. Současně však při použití hasební pěny obsahující PFAS mohou být tyto látky uvolňovány do prostředí, dlouhodobě přetrvávat a vstupovat do potravního řetězce.

Proč právě teď? Podle Evropské komise je hasební pěna významným zdrojem emisí PFAS; bez omezení by do životního prostředí mohly vstupovat řádově stovky tun ročně.

 

Omezení EU srozumitelně: co je potřeba vědět o termínech?

Na začátku října 2025 přijala Evropská komise opatření podle REACH týkající se PFAS v hasební pěně.

Podstatou regulace není „okamžitý úplný zákaz“, ale postupné vyřazování ve fázích s různě dlouhými přechodnými obdobími podle použití. Podle souhrnu Komise může přechod trvat od 12 měsíců až po 10 let.

 

Klíčové milníky (praktická časová osa)

Dánský orgán ochrany životního prostředí (Miljøstyrelsen) zveřejňuje klíčová data postupného vyřazení v přehledné podobě, například:

  • 23.10.2025: vstup regulace v platnost (od tohoto data se počítají přechodná období).
  • 23.10.2026: zákaz uvádění na trh přenosných hasicích přístrojů (portable fire extinguishers) obsahujících hasební pěnu s PFAS.
  • 23.04.2027: zpřísnění požadavků na školení a testování (s výjimkou, pokud lze všechny emise zachytit).
  • 23.10.2030: konec obecného přechodného období tam, kde se neuplatní specifická odchylka.
  • 23.10.2035: delší přechodné období pro některá kritická, vysoce riziková použití (např. zařízení Seveso, offshore ropný a plynárenský průmysl, vojenská plavidla).

Klíčový vzkaz pro firmy: i během přechodného období se očekává minimalizace úniků do životního prostředí.

 

Co v praxi znamená „bez PFAS“?

Regulační logiku lze posuzovat také z pohledu prahových koncentrací. Například dánský orgán uvádí prahové hodnoty, které se mohou lišit podle typu systému (např. nové vs. stávající systémy).

Jak lze status „bez PFAS“ doložit?

  • Tvrzení „bez PFAS“ má být ověřitelné (bezpečnostní list (SDS), prohlášení výrobce a v případě potřeby analytické testování).
  • Soulad není jen „složení“ hasební pěny, ale výsledek celého procesu přechodu (vypouštění, čištění, zpracování oplachové vody, dokumentace).

 

Technická změna: proč nejde jen o jednoduchou výměnu kapaliny?

Náhrada hasební pěny obsahující PFAS je typicky projekt, nikoli pouhá nákupní položka.

Křížová kontaminace a čištění (cross-contamination, decontamination)

Pokud systém (nádrž, potrubí, dávkovač/proporcionér) dříve obsahoval hasební pěnu s PFAS, může se zbytková kontaminace přenést do nového hasebního prostředku (bez fluoru). Po vypuštění je proto obvykle nutné plánované čištění a proplachování s kontrolovaným zachycením oplachové vody.

Pokyny německého Umweltbundesamt aktualizované v únoru 2026 poskytují rámec pro praktické otázky, se kterými se firmy běžně setkávají: určení dotčenosti, dostupný čas, potřebná analytika, čištění a odstranění.

 

Kompatibilita zařízení a systému

Hasební pěna bez fluoru (často označovaná jako fluorine-free foams, „F3“) se může chovat odlišně než dřívější AFFF. V praxi je proto nutné ověřit například:

  • nastavení proporcionéru,
  • trysky a tvorbu pěny,
  • čerpadla a filtry,
  • zkoušky při uvádění do provozu a školení.

 

Pokud firma dočasně pokračuje v používání hasební pěny s PFAS

Souhrny orgánů naznačují, že pokračující používání během přechodného období může přinést dodatečné požadavky (například plán řízení). V takových případech je klíčový technický kontrolní režim emisí (záchyt, uzavřené nakládání), aby se běžný provoz na lokalitě nezměnil v „událost znečištění“.

 

Firemní kroky: akční plán krok za krokem

Níže uvedené pořadí podporuje nízké provozní riziko a dobrou sledovatelností.

1) Rychlá inventarizace a audit

  • Kde je skladován pěnový koncentrát a kde jsou instalovány pevné pěnové hasicí systémy?
  • Jaké produkty jsou přítomny (SDS, prohlášení dodavatele/výrobce, historické nákupy)?
  • Proběhly v posledních letech pěnové zkoušky/cvičení a kam byla odváděna hasební voda / oplachová voda?

 

2) Vyhodnocení rizik: kde je přechod kritický?

  • Hořlavé kapaliny, tankoviště a sklady nebezpečného zboží obvykle představují vyšší riziko.
  • V prostředí typu administrativní budovy bývá přechod často rychlejší.

 

3) Výběr alternativy (nákup + požární ochrana společně)

Podle postoje Komise jsou dostupné alternativy bez PFAS, bezpečný přechod však vyžaduje čas. Minimálně by nákupní rozhodnutí mělo zahrnovat:

  • prokázání výkonu a zamýšlené použití,
  • prohlášení o kompatibilitě se stávajícím systémem,
  • provozní a údržbové podmínky.

 

4) Realizační plán přechodu

Doporučená logika:

  1. Vypouštění a záchyt (vyhnout se vypouštění do kanalizace).
  2. Čištění/proplach podle plánovaného protokolu.
  3. Zpracování oplachové vody (dočasné skladování, přeprava, potvrzení).
  4. Ověření (měření nebo jiná přejímací kritéria).
  5. Plnění + zkoušky při uvádění do provozu a školení.

 

5) Odpadové hospodářství a dokumentace

V odpadovém hospodářství je cílem, aby PFAS „nemigrovaly“ do jiného složky životního prostředí. Podle souhrnu britské Environment Agency skládkování a čištění odpadních vod PFAS nerozkládá; sloučeniny tak mohou přetrvávat a později se znovu vracet do prostředí.

 

Co je vhodné předem dohodnout s odpadovým partnerem?

  • balení a přepravu,
  • přejímací dokumenty,
  • potvrzení o ošetření/odstranění,
  • příslušné kódování odpadu (EWC – Evropský katalog odpadů).

 

„Krize“ odpadového hospodářství: co vzniká a jaké je realistické řešení?

Jaké odpadové toky se typicky objevují?

  • dřívější pěnový koncentrát a směsi,
  • oplachová voda (často největší objem),
  • kontaminované filtry, těsnění a sorbenty,
  • případně kontaminovaná zemina/sutiny z dřívějších událostí.

 

Odstranění

Rakouský Umweltbundesamt upozorňuje, že zásoby hasební pěny obsahující PFAS (nebo u nichž lze PFAS předpokládat) musí být odstraněny v odpovídajícím regulačním rámci, například prostřednictvím specializovaného spalování (nebezpečný odpad).

Podle britské Environment Agency je spalování při vysoké teplotě (high-temperature incineration, HTI) jedinou možností, která je schopna ničit PFAS ve velkém měřítku; účinné je však pouze při přísných provozních podmínkách.

 

Co to znamená z pohledu firmy?

  • „Odpad“ není administrativní detail – je to jedno z hlavních rizik projektu.
  • Vzhledem ke kapacitním a compliance omezením je vhodné služby naplánovat s předstihem.
  • Dokumentace (množství, trasy, potvrzení) je klíčová jak reputačně, tak i z pohledu orgánů.

 

Historická kontaminace: co s bývalými cvičišti a podezřením na úrovni lokality?

Pokud se na lokalitě v minulosti pravidelně prováděla pěnová cvičení nebo nebylo kontrolováno odvádění hasební vody, je vhodné minimálně:

  • shromáždit historické informace (kdy, kde, kolik),
  • připravit plán vzorkování (půda, podzemní voda, povrchová voda),
  • zavést okamžitá opatření ke snížení rizika (uzavření vpustí, záchyt).

Oficiální sdělení rovněž zdůrazňují, že během přechodného období mají být emise minimalizovány a prošlá/odpadní hasební pěna má být odstraněna odpovídajícím způsobem.

 

FAQ – PFAS a přechod na hasební pěnu

Jak poznám, zda hasební pěna obsahuje PFAS?

Prvním krokem je kontrola bezpečnostního listu (SDS) a prohlášení výrobce. Pokud je dokumentace neúplná, stará nebo byl systém opakovaně doplňován, může být na místě cílená analytika. Klíčové je, že stav „nevíme“ představuje největší projektové riziko.

Stačí pouze vyměnit pěnový koncentrát?

Obvykle ne. Zbytková kontaminace v potrubí, nádržích a komponentech může způsobit křížovou kontaminaci a přechod fakticky „vrátit zpět“ (nová hasební pěna pak nemusí být považována za čistě bez fluoru).

Jaký je nejbližší termín, který může firmy ovlivnit?

Postupné vyřazování začíná v několika bodech; například zákaz uvádění na trh přenosných hasicích přístrojů obsahujících hasební pěnu s PFAS se objevuje od 23.10.2026 a požadavky na školení/testování se zpřísňují od roku 2027.

Co dělat s oplachovou vodou a hasební vodou?

Cílem je, aby oplachová voda / hasební voda nebyla nekontrolovaně vypouštěna do kanalizace nebo do půdy. Environment Agency upozorňuje, že čištění odpadních vod PFAS „nerozehrává“, proto je volba správného způsobu nakládání klíčová. V praxi to obvykle znamená záchyt, dočasné skladování a organizovanou přepravu k ošetření/odstranění.

Jak odstranit historické zásoby hasební pěny s PFAS?

Informace orgánů obvykle směřují ke specializovanému spalování nebezpečného odpadu jako k hlavnímu řešení při odpovídající technologické kontrole. Cesty typu „skládka“ nebo „odpadní voda“ PFAS neničí – spíše problém posouvají dál.

Proč se tolik mluví o obtížích v odpadovém hospodářství?

Při přechodu vznikají současně odpady hasební pěny i velké objemy oplachové vody. Ničení PFAS je technicky náročné a ve velkém měřítku je účinné jen při přísných podmínkách. Proto je vhodné odpadové hospodářství nacenit a naplánovat už ve fázi přípravy projektu.

 

Shrnutí: jaká je nejbezpečnější firemní strategie?

  • Inventarizace a posouzení dotčenosti (produkty, systémy, historické použití).
  • Výběr alternativy bez fluoru s ohledem na požární ochranu.
  • Odborné čištění a zpracování oplachové vody se záchytem.
  • Zajištění odpadové cesty (smlouvy, potvrzení, dohledatelnost).
  • Dokumentace a školení, aby byl přechod auditovatelný.

 

Pokud má firma více lokalit, více typů systémů a historické zásoby, doporučuje se řídit přechod jako samostatný projekt s jasně stanovenými odpovědnostmi.

 

Máte další otázky?

Kontaktujte prosím náš zákaznický servis nebo položte dotaz našemu odborníkovi online.

Zákaznický servis Zeptejte se našeho odborníka

 

Doporučené služby

 

Užitečné články

 

Tento web byl vytvořen v rámci a s podporou Programu Demján Sándor.